Brad Pitt se právě teď herecky podílí na vzniku nového závodního snímku bájného Hollywoodu. V posledních letech se tato kategorie filmové tvorby nebývale rozrostla. Vzpomeňme na nedávný hit Ferrari či o několik sezón starší Rush anebo Ford versus Ferrari.
Kromě výše zmíněných počinů si můžeme držet palce a dále vzpomenout na Days of Thunder s Tomem Cruisem, bezmezně ikonický Le Mans se Stevem McQueenem a Grand Prix od Johna Frankenheimera. Vyjmenovávání snímků, kde na sebe hřmotně upozorňují závodní motory, tímto u leckoho končí.
A není se čemu divit. Ve výše vzpomenutých titulech shledáme jak skvělé herecké obsazení a nadmíru dobře zpracovaný scénář, také i nebesky pečlivou stopu po snaze připodobnění filmového světa tomu reálnému. Snímek Rush v tomto směru jasně exceluje. V ostatních případech musíme zatnou zuby a při sledování Kena Milesa v Daytoně nemyslet na to, že jde o exteriéry nasbírané v dnes již neexistující Fontaně. Či jak Cole Trickle po dalším kontaktu se zdí i svými soupeři vyhrává v Darlingtonu, který se tak trošku jel v Atlantě nebo Phoenixu.
Snímky, na které si dnes již nikdo nevzpomene, se nemohou pyšnit kvalitním obsazením, případně nervy drásajícím příběhem. Mají v sobě ale dobové záběry z reálných závodů. V roce 1913 vznikl němý film zvaný The Speed Kings, ve kterém se mihne i Teddy Tetzlaf, vice-šampión soutěže AAA v roce 1912. Film nepostrádá záběry přímo ze závodního prostředí, tehdy ve městě Corona v Kalifornii.
Rok 1929 přinesl snímek s krásným názvem Speedway. V něm se blýsknul Oliver Hardy a nalezneme zde reálně záběry ze závodu Indianapolis 500 téhož roku. Použito bylo údajně 14 kamer, což na tehdejší dobu byl nepředstavitelný počet – použili tedy všechny.
Závod Indy 500 si zahrál i ve snímku To Please a Lady (1950), ve kterém se Clark Gable zamiluje do Barbary Stanwyckové. My si však všimneme záběrů, ve kterých hoří vůz trojnásobného šampiona Indy 500 Mauriho Rose. Ten, mimo jiné, hrál i výraznou roli ve vývoji ovládání automobilů pro handicapované řidiče se zaměřením na absenci dolních končetin.
Avšak, kromě kinematograficky zachyceného sportovního prostředí, zde existuje nekonečná řada snímků, ve kterých se dvě a více dvoustopých vozidel pře o prvenství v cíli, který šachovnicovou vlajkou nedisponuje.
Snímek, který se nabízí je Fast and Furious neboli Rychle zběsile. Když pomineme filmovou franšízu se zesnuvším Paulem Walkerem a do desátého dílu přikovaným Vin Dieselem, najdeme v historii závodní filmografie stejnojmenný snímek z roku 1954. Děj se rozjíždí od okamžiku úniku neprávem (jak jinak) odsouzeného vraha jménem Frank Webster, který si jako rukojmí uzme krásnou blondýnku. Ta se čistě náhodou zrovna účastní nelegálního závodu, který ke vší nepředvídanosti končí v Mexiku.
Rok 1975 přinesl krátkometrážní počin C’etait un Rendez-vous Paris a v něm překrásnou studii pro ušní bubínky rozehraných pístů Ferrari 275 GTB, a to navzdory tomu, že vlastní jízda francouzskou metropolí byla realizována ve voze Mercedes 450SEL Sedan.
Ať už se jedná o snahu odrazit realitu sportovního prostředí či se divák může kochat modely značek dávno neexistujících – vždy to bude dobře strávený čas u blikající obrazovky.